Historie Sboru Dobrovolných Hasičů Přestavlky
Požáry poučení přišli občané Přestavlk k náhledu o užitečnosti hasičského sboru při záchraně majetku a spolubližních za příkladem sousedních obcí. Na návrh pana náměstka starosty Emila Spaly byla na schůzi obecního zastupitelstva 11. srpna 1928 v obecní kanceláři schválena koupě motorové stříkačky na oslavu desetiletého trvání republiky se splatností až po novém roce. Nabídku na motorovou stříkačku podaly tři firmy a cena se stejnou výstrojí se pohybovala přes 30.000 korun. Pan starosta F. Petřík je pro svou osobu proti zakládání nových spolků, tj. hasičského sboru, a je toho mínění, že při dobré vůli by mohla býti obsluha stříkačky i bez uniforem. Bylo usneseno pozvat zástupce výrobců motorových stříkaček do Přestavlk a dle výsledků vyjednávat dále.
Na schůzi dne 8. září 1928 byly čteny objednací podmínky motorové stříkačky obecní rady v Přestavbách a debatováno o opatření vody a v pádu požáru pro dolní konec. Bylo navrženo poříditi dole velkou betonovou nádrž a zříditi u chalupy pana Ostrčila Arnošta v silničním příkopu stav a pustit do něho v čas potřeby vodu z „Prádla“ a koupit dostatečné množství hadic. Vzdálenost od Prádla kolem humen vesnice k Trchalovému měří 560 metrů a přes vesnici ke škole 540 metrů. Po nabytých informacích se měl provést co nejvýhodnější návrh. Do schůze se dostavil pan Jedlička, zástupce firmy Hiller z Brna a vysvětlil systém motorové stříkačky. Motorová stříkačka od této firmy byla nabízena za 29.500 Kč, od firmy Fládr za 32.200 Kč. Při jednání na schůzi obecní rady ne 7. prosince 1928 byly přečteny podmínky jednotlivých firem. Po čilé debatě bylo usneseno, aby firma Hiller byla vyzvána provést nezávazně zkoušku motorové stříkačky v Přestavbách. O dalším bude rozhodnuto později. Do schůze 11. prosince 1928 se dostavil zástupce firmy Hiller v Brně a doporučil motorovou stříkačku s motorem firmy Steidl o výkonnosti 19 Hp se vším potřebným příslušenstvím. Po dlouhém rokování byla stříkačka domluvena za 28.500 Kč a následujících platebních podmínkách: první polovina se vyplatí po třetí zkoušce po tříměsíčním používání v Přestavbách a druhá polovina po šesti měsících od třetí zkoušky – vše bezúročně. Dodací lhůta – 1. červen 1929.
Tolik z úvodu kroniky hasičského sboru o dni jeho vzniku a složitém jednání o nejvýhodnějším nákupu motorové stříkačky. Nutno dodat, že péči strojníků, kteří ji obsluhovali a udržovali, stojí tato krasavice stále v naší dnes již nové zbrojnici v plné svoji kráse a funkční dokonalosti. Strojníci, kteří bděli nad její dokonalostí: 1229 – 1950 František Pokorný, spolu s ním od roku 1931 ještě Josef Horák st. Do roku 1958, od roku 1958 do dnešních dnů br. Josef Horák ml. K tomu není třeba komentáře, jen slova obdivu a uznání.
Kroniku vedl správce revíru br. Bedřich Plesník, který napsal, že ustavující schůze „Požární stráže“ byla v pátek 7. června 1929 v 8 hod. v obecní kanceláři. Výše uvedené schůzi předsedal pan náměstek starosty Emil Spala v nepřítomnosti pana starosty Františka Petříka. Vysláni byli do „Požární stráže“ z obecního zastupitelstva následující pánové (oslovení „bratře“ až po založení v roce 1933 ) – starosta František Petřík, náměstek Emil Spala, členové Vladimír Vrána, Josef Netopil, František Pospíšil, Josef Horák, řídící učitel Narcis Netopil. Do „Požární stráže se přihlásili nebo byli zvoleni: předseda Narcis Netopil, místopředseda Emil Spala, dva četaři Karel Dvorský a Vladimír Netopil, zbrojmistr František Pokorný, pokladník Arnošt Odstrčil, dva trubači Jaroslav Březina a Jan Masný, jednatel Josef Horák, dva revizoři Josef Netopil a Miroslav Spala.
Požární stráž se měla řídit dle stanov sborů dobrovolných hasičů, které byly přizpůsobeny zdejším podmínkám. Po složení slibu předsedy do rukou starosty skládali ostatní členové Požární stráže slib do rukou předsedy Narcise Netopila.
Na schůzi obecního zastupitelstva dne 9. července 1929 bylo usneseno, aby bylo vyhlédnuto 10 m2 na obecním dvoře jako místo stavby pro stříkačku a nářadí. Rozměry stanoví pan starosta a zednický mistr Tkadlčík z Karlovic. Na mimořádné hromadě 24. září 1929 se vzdal funkce náčelníka Vladimír Vrána a novým náčelníkem byl zvolen Josef Netopil. Členy Požární stráže se stali také Viktor Jiříček, František Jonásek a Josef Horák ml.
Podle zápisu ze schůze obecního zastupitelstva dne 19. listopadu 1929 vyplývá, že stavbu zbrojnice provedl Augustýn Čada za 1 250 Kčs. Jelikož pracoval na stavbě déle, než se předpokládalo, žádal příplatek 500 Kčs, který mu byl přiřknut, opraví-li římsu, protože voda při posledních deštích pronikla do stavby zbrojnice.
Dne 5. května 1932 pomáhala Požární stráž při požáre ve Staré Vsi. Uplatnila se také při budování výletiště ve „Skale“. Pravidelné pořádání plesů a zábav při různých příležitostech přinášelo do pokladny na tehdejší dobu nemalé prostředky.
Po čase přišli občané k náhledu, že to v Požární stráži není tak, jak by mělo být, a že chybí smysl pro poslušnost a odpovědnost. Obecní zastupitelstvo na schůzi 7. února 1932 dospělo k závěru, že bude lépe Požární stráž rozpustit a založit „Sbor dobrovolných hasičů“ (SDH) v zájmu lepší kázně a pečlivějšího udržování svěřeného materiálu. Toto rozhodnutí plně podpořil funkcionář okresní župy br. Topič z Lověšic. Uvedl, že kladem Přestavlckých je, že mají stříkačku, zbrojnici, dobrou výzbroj a hlavně velkou nádrž s vodou. Nabádal k opatrné volbě činovníků, aby dobrovolný sbor byl vždy ku prospěchu obci a radosti v župě a byl nepolitický. Pan Topič dává potom na žádost pana starosty Emila Spaly cenné rady a pokyny pro ustavující valnou hromadu a k pořízení chybějící hasičské výstroje. Do sboru se přihlásilo 20 členů činných a 18 přispívajících. Ustavující valná hromada SDH byla ustanovena na neděli 19. února 1933. Předsedou byl zvolen starosta obce Emil Spala, členové výboru Jan Dvorský, Josef Kolář, Arnošt Odstrčil, Josef Netopil, Bohumil Tomeček, Josef Horák st., Adolf Janda, František Netopil čp.18, Ignác Macháček, dozorci – účetní František Petřík ml., Vladimír Vrána. Náčelníkem zvolen byl br. Bohumil Martínek, podnáčelníkem Antonín Skácelík, zbrojířem br. František Pokorný, samaritány br. Antonín Spala, s. Marie Spalová. Slavnostní slib složili všichni členové sboru do rukou starosty Emila Spaly. Zemský úřad Brno schválil dne 11. března 1933 ustavení spolku s názvem Sbor dobrovolných hasičů se sídlem v Přestavbách.
Dle zápisu v kronice sboru zřejmě z této doby (rok 1933 při slavnostním předání motorové stříkačky hasičskému sboru) pochází fotografie zakládajících členů. Byli fotografováni v nových uniformách , které byly pořízeny dle zápisu za jednotnou cenu 15 Kč za kus od krejčího pana Kuči. Látku dodal obchod „Vrba-Pražák“ za cenu 1 500 Kč na všechny uniformy. Hasičská slavnost stanovená na den 11. června 1933, kdy byla nová motorová stříkačka vystavena na návsi. Po slavnosti se konala veselice na zahradě hostince Evžena Škňouřila, která se vydařila a přinesla sboru slušný zisk. Pro zajímavost, vstupné činilo 1 Kč a zisk ze slavnosti byl 1 350 Kč. Peníze byly použity k částečnému zaplacení látky na uniformy a dalšího vybavení sboru.
Na 2. valné hromadě 28. ledna 1934, které se zúčastnilo 30 členů, se Emil Spala vzdal předsednictví a zvolen byl „první starosta“ hasičského sboru br. Ignác Macháček. Za zmínku stojí i tento záznam v kronice: „18. dubna 1934 vypukl za velkého vedra a jižního větru požár v domě č. 3 obývaným p. Josefem Valou a Bedřichem Piskou. Oheň zachvátil celou doškovou střechu a přenesl se i na vedlejší zásobu paliva p. Ignáce Pospíšila a na schránku užitkového dříví připevněnou pod střechou štítu jeho chalupy. Místní sbor hned úspěšně zasáhl, že když dojely sbory hasičů z Němčic a Staré Vsi, byl požár zdolán“.
Ze smutných událostí v kronice zapsaných uvádíme, že 24. června 1937 zemřel první starosta hasičského sboru br. Ignác Macháček. Jeho následníkem se stal po řádné volbě br. Adolf Janda. V roce 1939 pak přebral žezlo náčelníka br. Viktor Antek. Další činnost dobrovolných hasičů byla od roku 1939 omezena četnými nařízeními okupantů, jejichž cílem bylo jakékoli veřejné působení znemožnit. Starostou obce v této krušné době byl br. František pokorný, který tuto funkci vykonával jako vlastenec a dobrý člověk.
Nacistická okupace a zvláště její konec se dotkl i naší obce. Na udání byl zastřelen br. Theodor Zdráhal, obecní sluha, který se stal obětí mylného oznámení. 8. května 1945 postupovala Rudá armáda od Staré Vsi na Říkovice a do naší obce se také několik jednotlivců vydalo.
Nastává doba znovuzrození naší Československé republiky a hasičstvo se ujímá svých povinností tak, jak jim káže čest a hasičský řád. Výnosem ministerstva vnitra z 22. února 1951 byl přijat organizační řád Československého svazu hasičstva (ČSH), kterým se změnil název SDH na Místní jednotu Československého svazu hasičstva v Přestavbách, jež se stala pobočným spolkem ČSH. V době poválečné do roku 1958 byl sbor veden náčelníkem br. Viktorem Antkem a starostou sboru br. Josefem Jančíkem. V 50. letech byl ve vykonstruovaných procesech zatčen a odsouzen na 20. let br. František Pokorný, v 60. letech byl propuštěn a plně rehabilitován . Od roku 1958 nastupuje nová generace mladých hasičů, jsou to: Antonín Baláš, Josef Netopil, Břetislav Skácel, Oldřich Keller, Bohumil Lipner, František Pospíšilík, Jan Klimecký, Ladislav Fuksa, Josef Horák, Vladimír Macháček, Antonín Cagaš, Jaroslav Bednařík, náčelníkem br. Břetislav Skácel.
Požární sbor v omlazené podobě byl součástí okrsku Horní Moštěnice. Byla rozvíjena bohatá kulturní, společenská a odborná činnost. Do okrsku patřily a dosud patří obce Horní Moštěnice, Přestavlky, Stará Ves, Dobrčice, Říkovice a Beňov. V roce 1962 došlo na výroční valné hromadě ke změně vedení a funkci starosty sboru přebral br. Josef Netopil, jehož otec stál v čele sboru při zrodu a funkci náčelníka zastával br. Zdeněk Zubík. Krédem sboru i přes ideologické ovlivňování v době „výstavby socialistické společnosti“ byla stále ochrana majetku bližního před požáry a přírodními katastrofami. Rozšiřovala se členská základna a co je potěšující i práce s mládeží, kterou zastupoval: Květoslav Němec ml., Pavel Javora, Josef Javora, František Řihošek, František Pánik, Zdeněk Zubík ml., Roman Šindler, Alena Šindlerová, Naďa Skácelová, Jiří Netopil, Josef Netopil, Jaroslav Lipner, Zbyněk Macháček, Libor, Jan a Tomáš Klimečtí a celá řada jiných, kteří v dalších letech tvořili a tvoří páteř našeho hasičského sboru.
Sbor dobrovolných hasičů Přestavlky byl nedílnou součástí všeho dění v naší obci. Podílel se na kulturních akcí, jako jsou plesy, vodění medvěda, zábavy v zámecké zahradě, apod.
Při oslavách 50.výročí založení hasičského sboru v roce 1978 byli vyznamenáni žijící zakládající členové, a to: Arnošt Odstrčil, Antonín Skácelík, František Netopil, Karel Dvorský, Jan Masný, František Pokorný a Antonín Spala. Funkci starosty sboru dále vykonával Josef Netopil a od roku 1984 br. Antonín Cagaš. Od roku 1987 byl náčelníkem br. Květoslav Němec ml. V 80. letech se sbor dále rozvíjel a posiloval dorůstající mládeží. V roce 1989 došlo ke změně společenského zřízení – k pádu socialismu. Změnily se osoby ve vedoucích funkcích. Starostou sboru se stal br. Josef Horák a náčelníkem br. František Říhošek. Vytváří se postupně jiné podmínky, ale funkčnost se nemění. Členem okresní rady mládeže se stal br. František Pánik. I jeho zásluhou jsou v naší obci pořádány soutěže, které jsou součástí hry „Plamen“.
V roce 1998 slavil sbor 70. let od svého založení. V místní zámecké kapli byla sloužena slavnostní mše, při které byl posvěcen prapor a znak obce Přestavlky a prapor hasičského sboru. V průběhu oslav obdržel vyznamenání poslední žijící zakládající člen sboru br. Arnošt Odstrčil.
Na valné hromadě 9. prosince 1999 byl zvolen nový výbor ve složení: František Řihošek, František Pánik, František Dašek, Ladislav Skácel ml., Pavel Javora, Lubomír Kubásek, Zdeněk Zubík. Stávající starosta br. Josef Horák požádal o uvolnění a do funkce na jeho funkční období byl zvolen br. Zdeněk Zubík, který vede zároveň i kroniku.
V závěru se ještě vraťme do historie. V letech předválečných a válečných hrávali hasiči vesnická divadla na jevišti v hostinci Vladislava Netopila. Vzpomenu některé hry, např. Není muže nad kováře, Ty naše chaloupky české, Hřích na gruntě, Pod naší lípou, aj.
V kronice je uvedeno, že za jedno divadelní představení v roce 1938 bylo vybráno 580 Kč, za což bylo pořízeno 20 m hadic.
Požáry, které náš sbor pomáhal likvidovat:
• První požár, kterého se ještě Požární stráž aktivně zúčastnila, byl v obci Dobrčice, kde hořel dům pana Uherka, bylo to 15. září 1929
Požáry v naší obci:
• 18. dubna 1934 – požár chalup Josefa Valy a Bedřicha Pisky
• 3. března 1938 – požár chalup Kotase a Hradila
• 1949 – požár domu rodiny Hermanových
• 30. září 1951 požár domu rodiny Skácelových
• 1967 – požár obecní stodoly za dvorem
K 30. dubnu měl sbor 71 členů (mužů i žen).
Zpracováno dle kroniky sboru vedené bratry Bedřichem Plesníkem, Floriánem Němcem, dále pak dle výpovědí pamětníků
Tento úryvek z historie SDH Přestavlky, který je součástí knihy Přestavlky – historie a současnost, zpracoval Zdeněk Zubík
Pár fotografií z historie:
Zakládající členové Sboru dobrovolných hasičů při oslavách 50. výročí založení. Zleva: A. Odstrčil,
A. Skácelík, F. Netopil, K. Dvorský, J. Masný, F. Pokorný, A. Spala
První hasičská stříkačka z r. 1928. Zleva: Adolf Janda, Josef Horák, Antonín Spala,
Josef Klimecký, František Pokorný
Zakládající členové Sboru dobrovolných hasičů v Přestavlkách. Dolní řada: Josef Kolář, Jan Dvorský,
Antonín Martínek, náčelník Emil Spala, starosta obce - předseda sboru Antonín Skácelík, podnáčelník
Josef Netopil, Arnošt Odstrčil, Bohumil Tomeček, Adolf Janda. Střední řada: František Odstrčil, Bohumil Dašek,
Josef Horák, František Pokorný, Augustýn Zámečník, František Netopil, Miloslav Spala, Karel Dvorský
František Netopil, Bohumil Janák, Marie Spalová. Horní řada: Josef Čajan, Antonín Spala, Štěpán Horák,
Augustýn Spala, Miloš Spala, Jan Masný.
Hasičské cvičení začátkem 60. let 20. století, vpravo Ladislav Horák.
Členové sboru dobrovolných hasičů v 70. letech 20. století
Členové sboru dobrovolných hasičů před hasičskou zbrojnicí v r. 1998
Svěcení znaku a praporu obce při příležitosti oslav 70. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v r. 1998.
Na další historické fotky se můžete podívat ZDE